Lea

Tak toto byl zas jeden z psíků, který nás velmi mile překvapil…

Leu trápil kašel, který trval už měsíc. Všechno to začalo před nějakým časem výtokem z nosu a očí, a přesto, že brala různá antibiotika, měla klidový režim a lékaři se jí snažili pomoci, jak jen mohli, nic nepomáhalo - a proto přijela k nám. Na rentgenu jsme jí našli v hrudníku veliký útvar (9 na 8 cm), který byl sice zánětlivého původu, ale bohužel nereagoval na žádná antibiotika tak, že by se zmenšil. Nevypadalo to tedy, že by výhledově hodlal zmizet a přestal tak Leu trápit a nebyla tak jiná šance, než ho odstranit.

Majitelé fenky s operací souhlasili.  Protože pro naše pacienty vždy chceme to nejlepší a dbáme na minimalizování rizik, poprosili jsme o pomoc i lidského hrudního chirurga doktora Hromádku a anesteziologa doktora Ponikelského, aby nás během zákroku opravdu nemohlo nic překvapit. Hrudní operace, při které se plánovalo odstranění plicního laloku, lobektomie, totiž není žádná jednoduchá věc. Operace trvala přes 5 hodin, nakonec jsme odebrali celý pravý dolní lalok a část laloku středního. Po zákroku jsme Lee zavedli hrudní drén a fenka se začala kontrolovaně budit. Prvních pár hodin po takto závažném zákroku je vždy velmi kritických a dalších pár dní „jen“ kritických. Abychom se při operaci do hrudníku z boční strany vůbec dostali, je často nutné zlomit žebro, navíc se po těchto typech zákroků v hrudníku tvoří tekutina a při operaci se tam vždy zavře nějaký vzduch. Obě tyto věci tlačí na plíce, které se pak nemohou rozpínat při nádechu, a zvíře se dusí. Proto je potřeba odsávat případný vzduch či tekutinu přes hrudní drén, což je vlastně trubička, které vede z vnitřku hrudního koše ven. A tak jsme celou noc, po patnácti minutách, odsávali a odsávali. Také jsme dělali každou hodinu rentgeny, sledovali jsme stav plic, zda reagují tak, jak mají, jestli je něco neutlačuje, nebo nekolabují a zda se zbylá část plic rovnoměrně rozprostírá po prázdném místě v hrudníku. To je totiž jedna ze skvělých plicních vlastností, umí neskutečně zvětšit svou velikost a přesně jako v Leině případě i poměrně malá část se nakonec krásně rozvine do prázdného místa a vyplní tak celou hrudní dutinu. Pravidelně, po půl až hodině, dostávala Lea léky proti bolesti, protože zlomené žebro rozhodně není něco, co byste si přáli mít. A spoustu dalších léků a měření.

Lea je neskutečně hodný pes, což bylo velkou výhodou. Navíc je to bojovnice. Jedinkrát nepípla bolestí, neohnala se při zvedání na rentgen, nechala si vzorně odsávat hrudník a píchat do sebe injekce. K ránu se dokonce, k velké radosti nás všech nabaštila a šla se ven vyčůrat. Člověk v takovém stavu by si pěkných pár dní, možná týdnů, poležel na JIPce a rozhodně by si s chutí nedal dlabanec a hromadu piškotů :)

Po třech dnech, kdy se Lein stav lepšil a nebylo již co z hrudníku odsávat, jsme vyndali hrudní drén a den poté mohla konečně domů.

Nedávno byla Lea na vyndání stehů. Je deset dní po zákroku a vypadá výborně! Sice bude ještě nějaký ten pátek brát antibiotika, ale kašel ji už netrápí a kromě jizvy na hrudníku na ní nikdo nic nepozná. Je veselá a spokojená a její majitelé taky.

Je to opět jeden z mnoha příkladů toho, jak jsou zvířata neskutečná a statečná. To, co zvládnou, vydrží a ustojí bez ztráty květinky, je někdy naprosto nepochopitelné a je skvělé, že je stále více majitelů, kteří jim věří natolik, že se s nimi pouští do boje i v takto obtížných situacích. Protože jak se neustále přesvědčujeme, stojí to za to :)

Obrovský dík a obdiv však patří nejen Lee a jejím majitelům, ale hlavně zkušeným lékařům – doktoru Hromádkovi a doktoru Ponikelskému, jejichž pomoc při zákroku byla nepostradatelná!

 

Copyright © FamilyVET, 607 776 280, svobodova@familyvet.cz

OP WEB s.r.o. | Tvroba internetových stránek a eshopů